PÁNEVNÍ ZÁNĚT (ZÁNĚT VAJEČNÍKŮ)

Jako pánevní zánětlivá nemoc (PID – pelvic inflammatory disease) bývá označováno zánětlivé onemocnění vnitřního genitálu. Nejde o zánět pánve, nýbrž orgánů v ní uložených. PID je celosvětově velkým zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem a proto se s pánevními infekcemi často setkáváme v každodenní gynekologické praxi. Mohou probíhat pod různými klinickými obrazy od nekomplikovaných (i bezpříznakových) zánětů až po těžké zánětlivé stavy. Důležité jsou i dlouhodobé pozánětlivé následky, mezi které řadíme neplodnost a riziko mimoděložního těhotenství. Většina infekcí je bakteriálního původu. Promiskuitní chování napomáhá šíření onemocnění v reprodukčním traktu a zvyšuje riziko reinfekce.

Ve stále širším měřítku je laparoskopie (LPSK) indikována při klinickém podezření nebo klinické diagnóze akutního a chronického gynekologického zánětu a pozánětlivých změn. LPSK tak umožní určit, zda se skutečně jedná o gynekologický zánět, určí jeho rozsah a stupeň postižení jednotlivých orgánů zánětlivým procesem. Odběr výpotku z dutiny břišní umožní určit typ a citlivost infekčního agens. Operační LPSK se používá především k adheziolýze (rozrušení srůstů), ale i k operační léčbě hydrosalpingů, pyosalpingů (patologicky změněné vejcovody) a pánevních abscesů. Laparoskopie rovněž řeší diagnostické rozpaky mezi zánětlivým postižením pravostranných děložních přívěsků (vaječník, vejcovod) a slepého střeva.

Miniinvazivní chirurgie je uznanou modalitou v diagnostice a komplexní léčbě pacientek s hlubokou pánevní nemocí.